Tyto fotky vznikly velmi spontáně a narychlo v přestávce při focení nových profilových fotek na web. Při předělávání stránek mi došlo, že mé profilové fotky jsou bohužel velmi neaktuální. Nejen, že jsem starší, ale také mi dost narostly vlasy. Nechtěla jsem případné nové klienty/klientky mást, a tak jsem se domluvila s celým týmem skělých lidí na tvorbě nových. Plánovala jsem to hodně dopředu, neboť máme všichni plné diáře. Ale bylo to báječné dopoledne s lidmi (Petra Soukupová – makeup, Eva Malúšová – foto, Jan Čapek – kamera) kterým plně věřím a ráda pracuji. Navíc v nádherných prostorách Smetana café Gallery ateliéru. Výsledkem jsou nejen tyto outfit fotky s oblíbenými šaty alá kimono, ale také další na web + pro mě totální odpich v podobě krátkého videa. Vše vám brzy ukážu, nemusíte se bát…. Toť vysvětlení, proč tyto fotky jsou tak super a mají atmosféru. Když máte kolem sebe tak bezva partu, tak to nemůže dopadnut jinak. Díky vám všem a Soně.
Asi bych měla také nějak okomentovat outfit. Kimono šaty jsem dostala od Orsay v showroomu. Moc se mi, již od shlédnutí prezentace kolekce jaro/léto 2018 někdy v lednu, líbily. Jen jsem na ně nemohla stále narazit. To se mi upřímně často u Orsay stává. Je to tím, že ty opravdu dobré kousky jsou dostupné jen online. Pochopila jsem, že to hodně lidí neví a asi i proto je tento kousek aktuálně již ve slevách. Za sebe ho vřele doporučuji. Určitě je letos ještě mnohokrát vytáhnu. Na Bazaarek v nich dorazila kamarádka Míša Měřínská z blogu Magicky ženská. Tak už vím o další majitelce. Uvidíme jestli vytvoříme kimono tým ….. Netrápím se, pokud potkám někde někoho ve stejném oblečení. Přeci jen většinu věcí mám z fast fashion obchodů. Naopak je mi velkou ctí, když zjistím, že někoho inspiruji k dobrým nákupům. A jelikož je mi jasné, že každý jsme originál, nikdy nebudou ty samé šaty vypadat na někom jiném stejně. A jak to vnímáte vy, pokud se potkáte s někým ve stejném oblečení?
Boty- Marks nad Spencer (již starší kolekce)
Upřímně řečeno miluju ten pocit, že mám originál a nikoho jiného ani potkat ve stejném kousku nemůžu, ale ty doby, kdy jsme s maminkou a sestrou chodily za švadlenou (mimochodem ta naše první se vyučila u paní Hany Podolské a dokázala neskutečné věci!) jsou nenávratně pryč a o to je větší zábava se inspirovat, ale zároveň zůstat sama sebou. A propos, s Irčou se nám to stalo, ať již úplnou náhodou nebo záměrně, několikrát, viz barokní divnoboty (dle mé dcery) v outfitu…
Marti,
poku se mi stane, že my dvě máme něco stejného, je to pro mě známka vzájemného dobrého vkusu…..