Pro název článku jsem si vypůjčila text Adele. Její frekvence vydávání alb mi připomíná psaní mých článků na blog. To přirovnání je opravdu jen v častosti. S kvalitou Adele písní bych si nikdy nedovolila nic z mé dílny výstupů srovnávat. Ne náhodou ona je světová mega star a já jen „stylistka“ z malebné, ale malé Prahy uprostřed Evropy. Hlavním důvodem odkládání mého psaní je subjektivní panika nad jeho kvalitou. Čím déle s novým příspěvkem otálím, tím víc ve mně roste nejistota nad jeho výsledkem. Je vtipné, jak to příroda zařídila. Když jsme mladí, máme sebevědomí na rozdávání, ačkoli reálné zkušenosti chybí. Pak přijde zlom. Pro někoho dříve, někoho později a u pár šťastlivců nikdy. Dojde nám, že čím více jsem toho zažili a viděli, tím méně všemu kolem sebe rozumíme. Přesně v takovém bodu se nacházím.
Věřím, že jsem schopna pomáhat klientkách a klientům v nalezení a vylepšení jejich osobního stylu. Na pracovní rovině mi to jde. Přes jednotlivé kousky v šatníku umím rozklíčovat šrámy na duši a snažím se pomáhat je odhalit, případně i zahojit. Ono bez pochopení těchto důležitých bolístek, které se časem nafoukly a tak vytvořily „mindráky“, se žádný osobní styl daleko nepohne. Naučila jsem se mluvit ženským i mužským jazykem. Zní to komicky, ale myšlení našich pohlaví (ano, rozlišuji jen dvě pohlaví s rozdílnými sexuálními orientacemi a neplánuji nikoho nazývat ONO) je v oblasti oblékání velmi rozdílné. Přeskakování mezi těmito dvěma polohami našeho světa mě moc baví. Díky němu jsem schopna se starat o své klientky, ale i klienty a vytvářet dlouhodobé spolupráce. Být součástí vašich životních změn a posunů je dar.
Bohužel co mi vychází méně, jsou vyrovnané přátelské vztahy. Není to žádná panika. Nejsem osamělý člověk. Mám kolem sebe několik skvělých lidí, jako je můj manžel a moje BFF. Úžasné je, že zde nemusím psát jméno mé nejlepší kamarádky, protože ona se neurazí, když tu nebude. Ona ví a my dvě si nepotřebujeme nic dokazovat. Víme, že se na sebe můžeme kdykoli spolehnout a jsme tu jedna pro druhou. Jelikož takový dar znám, chtěla bych ho posouvat dál i na jiné lidi. A tady často narážím. Protože jakýkoli kvalitní vztah nefunguje jen na vlně pozlátka a lichotek. Přátelství je o podpoře, upřímnosti a komunikaci, přestože často nemusí být příjemná. Takové opravdové přátelství já vyhledávám. Byla bych opravdu vděčná za sdílení vašich zkušeností a názorů na toto komplikované téma. Mám za sebou nedávnou zkušenost ze ztráty přátelství jedné přítelkyně, kterou nechápu. Může to být mou omezeností, každý máme své limity, ale třeba mi pomůžete rozšířit obzory. Snažím se to v sobě nějak uzavřít a posunout se dál, abych si s rodinou užila poklidné Vánoce.
Netěší mě, že pod stromeček proto budu nadělovat o jeden dárek méně. Ráda rozdávám radost a doufám, že se mi to letos opět povede. Už mi mnoho k pořízení nezbývá. Strach z další vlny lockdownu mě donutil nenechávat nic na poslední chvíli. Se stejnou rychlostí odbavuji vaše žádosti o dárkové poukazy. Obratem je hned balím a nosím na poštu. Radost mi jen trochu kazí schopnosti České pošty. Bohužel mám vypozorováno, že cesta k vám aktuálně trvá 4 – 5 dní. Proto prosím o vaši trpělivost a pokud ještě plánujete voucher pořídit, ozvěte se co nejdříve. Nechtěla bych nikoho zklamat.
Přeji krásný advent v kruhu rodiny a opravdových přátel. I
Moje milá…,
ano, dovolila jsem si Vás takto oslovit. Osobně jsme se setkaly jen jednou jedinkrát na kurzu, na který jsem se vlastně dostala náhodou. (kamarádka kamarádky kamarádce na poslední chvíli odřekla a já byla po ruce :)) a stačilo to… nemyslím to ironicky, ale vážně. Stala jste se součástí mého života a stylu. Neříkám, že je můj styl nějakej sQelej, to ne, ale jistý vliv je tam patrný a popravdě, když vidím některé outfity na ulici…ajajaj! Ale to jsem uhla od myšlenky, která mě při četbě dnešního příspěvku napadla a to, že ikdyž se neznáme a není mezi námi žádný přímý kontakt, přesto ve mě žijete a ovlivňujete mě, byť mi přijde občas jen e-mail. Vždy netrpělivě čekám než se stránka načte a já si rychle shltnu tu porci elegance, upřímnosti a jedinečnosti… Rozhodně tyto řádky nepíšu s tím, že bych se chtěla setkat. Jsou opravdu nezištné a takto je a má být. Pricip pravého přátelství je pro mě takto naplněn. V okamžiky, kdy píšu tento komentář přišly moje dcery… Vyslechla jsem si opět, jak jsem trapná…:) Donutily mě některé části textu smazat….:) Rozhodla jsem se psát tyto řádky, aby jste věděla, že jsou lidé, které třeba ani neznáte a mají Vás rádi a jste jim inspirací. A to je dar.
Asi je to i tím, že jsem toho s Vámi docela dost prožila… sdílíte zážitky z cest, rekonstrukcí domu…víček…, ale i odchodu blízkých…
Je jasný, že se my dvě nemůžeme setkat… Kouzlo by zmizelo a to nechceme ani jedna. Mějte se krásně, těším se na další blog! Takže šťastný a veselý, BlogBFF Ája
P. S. Doporučuji někdy přečíst Aristotela, až bude čas…! Jsou principy které fungují stejně i po tisíce let, jen člověk je víc a víc přehlíží.
Ájo,
to co jste napsala mě neskutečně dojalo. Taková lidská vřelost a moudrost je vzácná. Moc děkuji za každé Vaše slovo. Aristotela si pořídím jako povinnou četbu. Vaše přítelkyně Irena
Milá Irenko,
I naše cesty se kdysi dávno sešly zcela neplánovaně. Ovlivnila si mě myšlení při nákupu kousků, otevřela mysl pro kombinaci, seznámila mě s dalšími vřelými lidmi, naučila kvalitně nakupovat. Jediné, kam tě nepustím, je můj šatník 😂😂😂. I já ztratila před lety kamarádku, zda to bylo proto, že jsem se vdala či otěhotněla, ví bůh, každopádně dost nepříjemně ukončila naše letité přátelství. Bolelo to dlouho, ale přebolelo. Někdo odejde, ale přijde další.. Tak, jako si přišla do cesty ty mně.. Ani my se živě nesetkavame s takovou pravidelností, ale víme o sobě. Miluji tvoje příspěvky, nápady, rady, a už se těším, až bude příležitost se vidět osobně. Mám tě moc ráda ❤️
Zdeni,
taky Tě mám moc ráda. Jsi mi inspirací se sebou neustále něco dělat. Tvůj sportovní elán jen neuvěřitelný a nakažlivý. Tvá zkušenosti mi dává odvahu věřit, že mě jestě pěkná přátelství čekají. Proto se těším, kdy se opět potkáme.
Irena
Ahoj Irčo,
My lidé se vyvíjíme a naše vztahy se vyvíjí též. To jen ty velmi silné vztahy s ocelovými lany a kořeny borovic přetrvají, jak sama píšeš.
Čím déle Tě znám, tím víc je mi jasné, že jsi zcela upřímný člověk, který by se pro druhé rozdal. Takže klid. Buď jen taková jaká jsi a ono se to samo vyvine.
Krásné Vánoce! Ten stromek je úchvatný!
Pa, Tvá sestřenice Renata :-)
Renčo,
moc děkuji za za Tvá upřímná slova. Jsem vděčná, že jsme se my „příbuzné“ v té naší pražské vesničce poznaly. Velmi si vážím Tvé důvěry a podpory při všech mých nápadech. A tak stále doufám, že v úterý budou Té oči v pořádku…..
Irena