Dny naší „nesvobody“ letí a tak nějak nemají konce. Psychologickým mezníkem pro mě jsou rozhodně vánoce. Ale jaké budou, to se mi ani nechce odhadovat. Celkově jsem přestala plánovat a víc žiji přítomností. To vnímám jako jedno z pozitiv této obtížné doby. Jak ale vlastně tuhle dobu vnímáme? Je podzim horší než jaro, nebo naopak? Podobné otázky mi běžely hlavou. Nenapadlo mě nic lepšího, než dát své odpovědi dohromady a sdílet je s vámi.

Svetr a vesta – Lindex

Sukně – ROJI

Pásek – Lucie Trnková

Boty – Boss (velmi staré)

Pokud bych měla dát jednoznačnou odpověď, která vlna Covidu pro mě byla těžší, jednoznačně řeknu první. Přišla hned po těžkém obdobím provázeném nemocí a smrtí mé mamky. V podstatě ruku v ruce. Byla jsem vyčerpaná a částečně paralyzovaná. Chvíli mi trvalo než jsem se znovu posbírala a nakopla. Ze dne na den jsem jako většina z nás musela začít fungovat jinak a to nejen ve svém pozastaveném podnikání, ale i v roli matky/učitelky a dcery podporující svého ovdovělého otce. Ale dali jsem to. Neříkám, že to bylo lehké. Všechny nás to doma semklo ještě víc a nakonec nás to posunulo jak v technických, tak i psychických dovednostech.

Jakmile se začaly restrikce uvolňovat, byla jsem šťastná a my si užili léto. Ale stále jsem měli v hlavě, že jednou vlnou to neskončí. Proto jsme se intenzivně připravovali a nečekali, že teď už bude dobře. Děti jsme dovybavili na distanční výuku. Přehodnotili jsme strach z toho co se nám to děje do příležitosti, jak toho všeho využít pro osobní rozvoj. Já začala mnohem víc natáčet a můj muž řeší různé neprobádané cesty a kanály prodeje zboží firmy, ve které pracuje. Ani jeden z nás jsme o podobných věcech před tím neuvažovali. Ani u jednoho to rozhodně nevrátilo finančně čísla v čase o rok zpět. Těší nás však dobrý pocit z maximální snahy a  dobře odvedené práce.

Čepice a svetr  – Lindex

Tričko – Mango

Džíny – Levis

Kabelka – Chloe

Boty – Vagabond

Díky změně nastavení se nám povedlo si udržet pozitivní náladu a energii investovat do přicházejících novinek. Proto se nám druhá vlna snáší mnohem lépe. Děti jsou neuvěřitelně samostatné a škola jim jde. Hlavně u Anežky nestíhám sledovat ty technické posuny co už sama zvládá, protože Tadeáš byl už dávno schopnější než jeho matka. Nechápejte to tak, že nás celá situace nezasáhla finančně. To ano, asi jako každého. Jen nám rychle došlo, že nemá cenu se bát z toho co nebudeme mít. Naopak jsme si uvědomili jaké štěstí máme v tom, co všechno máme. V rámci našich možností se snažíme podporovat ty, co jsou na tom hůř. Není to vždy o rozdávání peněz. Naopak nejvíce pomůžete, pokud necháte lidi pracovat, aby mohli cítit svou hodnotu a s hrdostí si na sebe vydělali. Ono pak vše funguje a svět i ekonomika se točí dál.

Jen mi je opravdu líto lidí z gastro průmyslu, kultury, turistiky a těch co v rodině jsou oba podnikatelé z uzavřených provozů. Ty to zasáhlo nejvíc a vyhlídky na zlepšení jsou malé. Rozhodně zima a jaro ještě ukáže. Proto pokud přemýšlíte nad vánočními dárky, zkuste se zamyslet i nad tím, komu svou koupí pomáháte. Jestli jste objednávali vánoční cukroví nebo adventní věnec, udělejte to i letos. Často svými penězi můžete zachránit krachující podnikání. Věřím, že vás to pak bude těšit dvojnásob. Moc nám všem držím palce. To nejdůležitější je náš přístup. Nepos… se z toho a se zbylým optimismem makejme víc než doposud. A hlavně se o sebe starejme. Jednou to skončí, tak abyste mé drahé ženy pak byly krásné a ready opět začít žít naplno. To je má rada na konec. I