Letošní březen je poměrně matoucí, alespoň co se počasí a teplot týká. Dva týdny zpátky byl víkend jak malovaný a naopak ten proběhlý byl po ránu až mrazivý. Upřímně mě to již moc nebaví a těším se, kdy si budu moci vzít jen koženou bundu a boty na boso. To si ale musím ještě opravdu chvíli počkat. Tak alespoň,že mohu řádně provětrat svou oblíbenou kožešinovou vestu, kterou jsem si před Vánoci nechala šít. Za seznámení se skvělou kožešnicí musím poděkovat naší se Šárkou společné přítelkyni Petře. Péťo díky. Obávám se, že tato vesta není poslední kousek, který si z této dílny do budoucna odnesu.

PS: Jestli se vám zdá, že na mě mé kalhoty divně visí, tak je to pravda. Konečně jsem se zdárně zbavila přebytečných kil a nestihla jsem tu změnu promítnout do šatníku. Jak se říká „kovářova kobyla………….“

Kožešinová vesta (kožešnictví ve Spálené ulici), kožené sáčko vintage, svetr H and M, šátek Jakub Polanka, brýle Ray Ban, kalhoty Sisley (koupené před mnoha lety v Miláně), boty French Connection