Moc jsem se vám chtěla pochlubit snad nejlepším svým úlovkem z letošních zimních vyprodejů. Jen poslední dny ji nebylo možné vůbec nafotit. Buď nebyl čas a nebo nepřálo počasí. Tak to nakonec dopadlo o víkendu počasí nepočasí. Spíš tedy nepočasí. Přestože jsme z domu vycházeli za sucha, při samotném focení se brutálně rozpršelo. Aspoň jsem mohla otestovat nepromokavost materiálu.

Ale zpět k tomuto zázraku, který jsem pořídila za méně nežli polovinu původní ceny. Moc jsem toužila přesně po takové parce. I když jsem si jednu před pár lety dovezla z Londýna, nebylo to úplně ono. Na tuto mě navedly někdy v listopadu nákupy s klientkou. Ale přiznám se bez mučení, že na mě byla drahá. Přesvědčovala jsem se, že ji nepotřebuji. Nakonec si na mě a další mé dvě klientky počkala. Všem nám třem jsem nechala, u již nekolikrát zmiňované kožešnice, zaměnit kožešinu za pravou. No uznejte, není krásná….

Jaké z toho pro mě plyne ponaučení? Dobré věci mají svou cenu, přestože se mi nemusí vždy líbit. Když si vytouženou věc nepořídím hned, finální nadšení z koupě je mnohonásobně větší. Jak můj muž říká, na životě je často nejlepší to čekání. A závěrem:  pokud je mi něco souzeno, tak  je to souzeno. Zřejmě mi byla přisouzena/přána  za tu nižší cenu….

Bunda – Pietro Filipi

Svetr – French Connection 

Kalhoty – Mango

Boty – Isabel Marant

Kabelka – Coccinelle