Když jsem přemýšlela, že se vám svěřím se svou poslední životní zkušeností, přemýšlela jsem, zda to není příliš osobní a zda vás bude takové věc vůbec zajímat. Rozhodla jsem se to risknout. Hlavně asi proto, že se domnívám, že nejsem jediná, která podivné situace zažívá a moc by mi pomohlo, kdyby jste si udělali chvilinku čas a poslali mi své zkušenosti. Třeba by mi to tu mou více objasnilo.
Přibližně před rokem jsem začala pracovat na skvělém projektu, za který velký dík. Moc jsem si tuto náročnou a v mnoha ohledech nepopulární práci užívala. Pevně jsem věřila, že mohu pomoci něčemu zlomovému. Začátky byly nelehké, ale finálně i ty největší skeptici snad pochopili mou upřímnou snahu. Bohužel pro mě z nejasného důvodu vše skončilo a mně v hlavně zůstaly jen otazníky ??????????????? Jak mi před nedávnem řekla jedna moudrá žena – Vy s Vaším nastavení Mirka Dušína to nemůžete pochopit. Hlavním důvodem je zřejmě mé otevřené, přímé nastavení s velkým tahem na branku. A to opravdu nechci a nebudu měnit. Naopak to vnímám jako svou životní výhru, za kterou děkuji své rodině. A právě svým nejdražším se musím za těch pár posledních měsíců omluvit. Měla jsem na vás málo času a to chci napravit.
Tak se nedivte, že jsem si musela udělat pár menších radostí a konečně si pořídit nějaké pohodlné a přitom barevné sandálky, náramky na léto a hlavně super ELLE tričko od Simony Krajinové. Text na něm mi mluví přímo z duše.
Milá, stalo se mi teď něco velmi podobného, takže ti velmi rozumím. Myslím, že hodně rosteme a někdy prostě nejde dál pokračovat tam nebo s těmi, kteří už nerostou s námi, nebo rostou jinak, jiným tempem, jiným směrem… Konce jsou většinou smutné, zvlášť když jsme do toho, co jim předcházelo, dali srdce. Ale sama víš, že jakmile se jedny dveře zavřou, vytvoří se tím prostor, aby se otevřely jiné, mnohdy vedoucí do krajin nevídaných… Moc se těším, až si popovídáme o těch krajinám, které zatím nevidíme, ale už se k nim nezadržitelně blížíme.. Počkám na tebe na příští zastávce! xxx
Marty,
jen co si odpočinu na dovolené se těším na popovídání a snad i na cestu do krajin neprobádaných.
Mila Irenko, i ja mam ve svem zivote podobnou zkusenost. Zmeny, napady a iniciativa jsou zadane, na druhou stranu nesmi byt moc zasadni, vzdyt to prinasi i praci, obavy z vysledku… takze jen tak lehoucce, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Za vsim myslim stoji strach z noveho, mohlo by to sice vyjit, ale taky by to nekoho mohlo ohrozit. A kdyz to fungovalo doted…vzdyt je to jen prace…Smutne. Jste silna a odvazna zena a v jednom projektu zcela urcite dosahnete cile a uspechu – v tom, ktery bude jen vas! Hodne stesti!
Maruško,
jak kdybyste mi mluvila z duše. Už se na ty vlastní projekty chystám. Třeba přijdeme i na nějaký společný.
Irenko, tady víc než jinde platí, že cesta je cíl. Krásný den.
Milena
Mileno,
díky za moudrá slova. Beru si je k srdci.
Člověk někdy musí zažít tmu, aby si uvědomil jak je světlo krásné:-)
Ve vašem případě je kolem vás i ve vás a to víte, světla se brouci oškliváci bojí.
Hlavně nezhasínejte, té vaší záře by bylo škoda!:-)
P.S. Sandálky i triko jsou dokonalé
Míšo,
díky moc z Vaši podporu.Bez ní by se mi tato situace snášela mnohem hůř.
Co jsi zajela, to sklizis…..
Držte se, je hodně nás které jsme si něčím takovým prošly. Píši o ženách které se s chutí zabořily do určitých projektů a jiní je zadupali.
Nemá cenu dávat svojí energii lidem, kteří si toho neváží a neumí ocenit. A tam to opravdu nemá význam.
S přáním hodně úspěchů, pochopení a hlavně vše hodit za hlavu a užít si léto s rodinou.
Jedna šedá myška která si něčím podobným prošla.
Zuzko,
Díky za Vaše povzbuzení. Naopak pro Vás bych si dovolila pár slov. Žádná žena není šedá myška. Jen je třeba se nebát být jiná. Pozdrav z Itálie.