Cestou z Verony zpět domů jsme zastavily u Mondsee. Přijeli jsme pozdě večer za tmy. Kromě interiéru restaurace a skvělého jídla jsme nic neviděli.  O to větší zážitek bylo ranní probuzení. Věděli jsem, že bydlíme na břehu jezera, ale ten výhled….. A navíc nám pod pokojem parkovalo několik motorových krasavců. I když jsem moc chtěli, nemohli jsme si ho půjčit. Bylo již po sezoně.

A tak jsem se vydali na procházku za výhledem a dobrou kávou. S těmi scenériemi to bylo mnohem snazší, nežli s ranní dávkou kofeinu. Rakousko mám ráda pro místní přírodu a hlavně hory. Ale kvalitní espreso je zde nedostatkové zboží.

I přes tento malý nedostatek jsme si dosyta užili krásný, slunný, podzimní den a vůbec se nám nechtělo zpět za rodičovskými povinnostmi. A pokud jste na tom podobně, všem můžeme tyto občasné úniky od reality všedních dní vřele doporučit.