Leden byl měsíc plný novinek a výzev. Tou hlavní je má intenzivní spolupráce (téměř bych to nazvala nové zaměstnání) se společností SALAMANDER. Částečně se zde vyskytuji již od září minulého roku, ale od ledna se naše kontakty zintenzivnily natolik, že zde pobývám 3 dny v týdnu. Na starost mám prodejny a to hlavně HR a marketing. Moc si to užívám, i když začátek je jako vše nové v životě, náročný. Kromě krásné firemní kultury jsem nadšená ze zboží, které zde prodáváme. Prozatím mám dvoje nové boty a jednu kabelku, ale s příchodem jarní kolekce je mi jasné, že u těchto počtů neskončím. Je hezké jak nás ty osudy vedou, aniž bychom na to měli příliš vliv. Díky za to spojení stylingu s krásnou obuví.

Tou druhou výzvou v pravém slova smyslu, je naše přestavba koupelny. Již třetí týden žijeme na tomto staveništi. Snažím se být trpělivá, ačkoli to není moje charakterová vlastnost. Když přijdu unavená po celém dni práce, odklidím igelity, které kryjí zbytek domu a vytřu, zkontroluji úkoly dětem, nachystám večeři a svačiny na druhý den, uložím děti a sednu si k počítači, přijde na mě splín. Už chci, aby to bylo za námi. Prosím, ať již naše koupelna je hotová a já se mohu v klidu vysprchovat a nemusím se vyhýbat všudy přítomnému prachu.  Poté si snad přestanu každý večer dávat skleničku vína pro otupění.

Tak takto přibližně by snad do dvou týdnů (dohromady po měsíci) mohlo vše vypadat. Drže prosím palce, ať nás již nic nepřekvapí. Omlouvám se za explozi svých emocí, ale právě o nich byl můj letošní leden.

Irena